Mlýn u Černých, pod kostelem v Krčíně Starobylý mlýn v Krčíně na náhonu z řeky Metuje je poprvé písemně doložen roku 1336. Tehdy je uváděn jako mlýn zádušní, který tehdejší majitel Krčína, český šlechtic a nejvyšší pražský purkrabí Hynek mladší z Dubé a z Náchoda († 1361) „… s dorozuměním bratří svých sobě jej vyměnil, postoupiv faráři Zdislavovi dvůr kmetcí s dvěma lány role, luk a lesa, aby z užitků jejich byl druhý kaplan vydržován.
Doložení majitelé mlýna:
- 1592 rodina Špatenkova
- 1789 Jan Štěpán
- 1805 Václav Kouba
- 1814 Jakub Tláskal (zeť Václava Kouby)
- 1836 Antonín Šír
- 1845 Vincenc Štěpán
- 1867 Jan Baše 1873 Josef Baše
- 1879 Antonín a Barbora Železovi
- 1881 rodina Černých
V roce 1871 byl držitelem mlýnské usedlosti čp. 28 a čp. 29 Josef Baše. K této mlýnské usedlosti náležely i další zahrady louky a role v Krčíně a Vrchovinách. Povídá se, že mlynář Josef Baše toho roku probíral prodej mlýna se zájemcem Josefem Černým v krčínské hospodě u Železů, avšak hostinská, která jejich rozhovor vyslechla, vzápětí oslovila mlynáře a spolu se svým mužem Antonínem pak mlýn dne 22. 11. 1879 za 24.000 zlatých koupili. Železovi však neměli zájem ve mlýně hospodařit, ale jen si vybrali některé cenné věci a hospodářské potřeby a už 5. 1. 1881 za tutéž cenu mlýn prodali Josefovi a Kateřině Černým. Od nich mlýn v roce 1911 převzal jejich syn Antonín. Ten mlýn a jeho zařízení nechal v letech 1913-1914 přestavět a o šest let později vybavil novou vodní turbínou. Mezi stroje, kterými byl mlýn vybaven, patřily tři dvoupárové stolice, jedna jednopárová a jeden francouzský kámen. Denní výkon mlýna byl jeden vagon pšenice nebo 70 q žita. Provoz byl ukončen roku 1951, ale ještě v roce 1969 se ve mlýnici nacházely stroje. Vodní motory se také nedochovaly. Původně zde pracovalo pět vodních kol na vodu střední, dvě poháněla mlýn, jedno pilu, další krupník a poslední roztáčelo dynamo pro vlastní spotřebu. V roce 1921 ve mlýně pracovaly dvě tranzitní turbíny o celkovém výkonu 100 HP, v roce 1930 dvě Francisovy turbíny, průtok 2,6 m3/s, spád 2 m, výkon 53 HP. Splav před náhonem, který přiváděl vodu do mlýnice, poškodily naplavené klády při jarní povodni roku 1953. Majitelům byl zamítnut příděl cementu na jeho opravu a při další povodni, jež přišla na podzim téhož roku, byl splav trvale zničen a už nikdy nebyl obnoven, 15 ha pozemků patřících k mlýnské usedlosti bylo předáno do užívání JZD. V roce 1959 bylo koryto řeky Metuje odvedeno dále nalevo od mlýna. Dnes slouží hlavní zděná mlýnská budova k bydlení. Mlýn není v provozu a náhon je vyschlý a zčásti zasypán.
GPS: 50°21'1.927'' 16°7'11.549''